Valašské Klobouky kdysi…

Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost použila k označení své oblíbené studánky. Když tady byla později založena osada, nazvali ji Klobúky. Ve 14. a 15. století získaly Valašské Klobouky řadu privilegií. Roku 1356, se Valašské Klobouky staly městečkem s právem Hradiště, což jim přineslo právo trhu i právo hrdelní – na náměstí se dochoval i katovský sloup. Od 16. století jsou Klobouky označovány jako město. Klobúcko bylo rovněž častým terčem nájezdů. Přehnalo se tudy tolik vojska, že to ani nebudu počítat…


Stejně jako na celém Valašsku se zde provozovalo tkalcovství a soukenictví, typická byla domácí papučářská výroba.
Asi největší pohromou byl pro Klouboky požár roku 1896. Tehdy dřevěné město padlo z více jak poloviny. Proto už se dále stavěly ve městě spíše zděné domy, které lépe odolávají požáru. 

Valašské Klobouky se zároveň můžou pyšnit rozhlehlým náměstím, které je jedno z největších na východní Moravě. Náměstí ožívá v době jarmarků – největší “Mikulášský Jarmek“ se koná začátkem prosince.

Víte, proč se Klobouky jmenují Klobouky?
Klobúky už sú tu! Počátky Klobouk jsou ukryty v lesích brumovského panství plných zvěře. Tamní páni si prý oblíbili studánku, k níž schváceni štvanicemi usedali či dokonce uléhali k odpočinku a jejíž vodou se občerstvovali a oplachovali. A aby studánku s tou znamenitou vodou snáze našli, označili si ji holí, na niž zavěsili klobouk. Osada, která v těch místech záhy vznikla, dostala od tohoto klobouku své jméno, říká pověst. Na místě studánky je dnes kašna.

Jiná varianta uvádí, že polohu studánky signalizoval klobouk pověšený na vysokém stromě. Někteří zase tvrdili, že to byl nejvyšší strom široko daleko. Kdo by také v hlubokých lesích už z dálky a znavený viděl hůl? A také se vypráví, že všichni chlapi z té nové obce pak podle toho klobouku nosili klobouky, což v sousedních obcích nebylo zvykem. Když se pak zdejší ubírali na brumovský hrad k jednání, úředníci už je vyhlíželi. A jakmile se ve svahu objevily klobouky, volali radostně: „Klobúky už sú tu!“

Valašské Klobouky, kdysi