O zbojníkoch

V lidovém podání se stala nejslavnější zbojnická skupina vedená Ondrášem – Ondrou Fuczimanem, synem fojta z Janovic. Ve své době byla jednou z několika desítek zbojnických skupin, které operovaly v beskydské oblasti. Někdy kolem roku 1710 za blíže neznámých okolností Ondráš opustil poctivou obživu a ocitl se ve zbojnické bandě, ve které se stal později kapitánem.

Činnost zbojníků, ohrožující bezpečnost a klid v celém kraji, podnítila vrchnostenské úřady k rozsáhlým opatřením, včetně vypsání odměny 100 zlatých tomu, kdo živého či mrtvého Ondráše dopraví k potrestání. Slib beztrestnosti potvrzený samotným císařem Karlem VI. a vysoká odměna přivedly Ondrášovy druhy k rozhodnému činu – k zabití svého kapitána. 

Juráš a Ondráš
Toho vylákali na Horákův šenk ve Sviadnově. Tam druh Juráš zabil Ondráše jeho vlastním obuškem (dobové vyobrazení události naleznete pod článkem). Ve Frýdku dala vrchnost Ondrášovo tělo rozčtvrtit a jednotlivé části pro výstrahu ostatním rozvěsit na hospodě (patrně vedle zámku), pod zámeckým kopcem, u Starého Města a u městského lesa, aby posloužily jako potrava ptactvu. 

Výňatek z historie hradu Hukvaldy: Od roku 1705 až dosud - řádili na Hukvaldském panství zbojníci pod vedením svého kapitána Gajduška. Mstili se na pánech za ubité a zbídačené chudáky a byli to oni, kteří před 12 lety přepadli a k smrti zrasovali bývalého hejtmana Harasovského. Sám Gajdušek kdysi dávno jen tak tak utekl z panského dvora na Novojičínsku před karabáči surových drábů.

Zajímavé povídání o zbojnících je od Pavla Mašláně, Muzeum regionu Valašsko:

Valašští zbojníci: byli to hrdinové nebo zločinci?

Zbojníci