Kaple na Hlavaté

Pokud pojedete přes Bečvy na Ostravu, tak za odbočkou na Bílou uvidíte při levé straně stát malebnou dřevěnou kapli. Krásná stavba s typickým rukopisem architekta Jurkoviče, autora známých staveb na Pustevnách.  Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Hlavaté patří ještě ke katastru Horní Bečvy a bečvané odtud chodili v procesí až dolů ke kostelu. Tradici připomíná Cyrilometodějská pouť, která zde bývá počátkem července. 
Stavba je poměrně nového data, slavnostně vysvěcená byla teprve roku 1924. Kaple, podobně jako většina Jurkovičových staveb nese prvky beskydské lidové architektury s nápadnými ornamentálními detaily. Zasvěcení sv. Cyrilu a Metodějovi odpovídá i velmi zdařilá vitráž zadního okna kaple, která oba dva věrozvěsty vyobrazuje. Upravené okolí je volně přístupné, interiér je však bohužel pro veřejnost po většinu roku uzavřen.
Od kaple se nám otevírá pěkný výhled k Vysoké, nejvyššímu vrcholu Vsetínských vrchů a také prameništi obou Bečev, rožnovské i vsetínské.  Osada Hlavatá je v dnešní době spíše rekreační chatová oblast, nicméně pěkná procházka. Poobědvat můžete v nedaleké keltské salaši Ebeka nebo v hotelu Ondrášův dvůr v blízkém Mezivodí.
 
Bedřichův klaus
V minulosti sloužil pro regulaci vody při plavení dříví pro Frýdlantské železárny. 
Nachází se těsně při silnici z Bílé na Horní Bečvu, asi jeden kilometr od kaple na Hlavaté směrem na Bílou. Odtud se splavovalo dřevo do železáren a pil ve Frýdlantu, v Bašce a dále. 

Studánka sv. Antoníčka / Hlavatá
Pramen zasvěcený sv. Antonínovi vyvěrá nad Bumbálským potokem u silnice z Hlavaté na Bílou. Vladislav Krop v knize „Pytláci v Zadních horách" líčí pověst, že kdysi potkala nemilá břišní příhoda loveckého hosta ze Salajky, který se z pramene napil a uzdravil se. Když se o tom dozvěděl arcibiskup, nechal pramen upravit a postavit u něj dřevěnou kapličku sv. Antoníčka. Pověst o léčivé vodě může mít reálný základ, pramen je totiž sirovodíkový.

Kaple na Hlavaté