Domoracké louky

Při cestování z Valašského Meziříčí do Nového Jičína si ani neuvědomujeme, že při stoupání přes Veřovické vrchy přejíždíme Domorazské sedlo. Tady na podmáčených loukách kvete obvykle na konci května prstnatec májový - jeden z ohrožených a chráněných vstavačů. Když zde přijedete v první dekádě května určitě na něj narazíte.
Z kopca do kopca - Domoracké louky

DOMORAC A LOUPEŽNÍCI ... 
Název Domoraz pochází údajně od osadníka Domoráda a katastrálně patří ve značné míře Hostašovicím. Vypráví se, že zdejší hluboké lesy byly útočištěm zlodějů a lupičů, kteří prý zde ukrývali své poklady. V pověstech jsou vzpomínáni loupežníci Šimák* nebo bludovický Bartosch. 
 
 * Antonín Šimák byl synem chalupníka v Odrách a narodil se roku 1861. Jeho rodiče záhy zemřeli a výchova byla všelijaká, a tak se ani nedoučil na kominíka. Už jako patnáctiletý byl znám svou surovostí a rafinovaností, však za různé loupeže dostal ve svých dvaceti letech šest let v nejtěžším žaláři na Mírově. Výsledkem tohoto pobytu pak byla ještě větší brutalita a šest vražd, které spáchal během necelých dvou měsíců po svém propuštění. Za své krvavé činy byl Šimák v roce 1887 ztrestán na životě na dvoře okresního soudu v Novém Jičíně.

Zpět na PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI

Domoracké louky